Stezka bosých nohou

Stezku vytvoří děti samy. V nejjednodušší verzi nakreslíme klackem na zemi pás široký okolo půl metru a dlouhý 3–4 metry, který rozdělíme na úseky po 40–50 centimetrech. Jednotlivé úseky pak zaplníme tím, co najdeme v okolí: pískem, hlínou, trávou, listím, šiškami (modřínové jsou nejměkčí), větvičkami listnatých i jehličnatých stromů (např. z jedle), štěrkem nebo oblázky, kaštany. Děti chodí bosýma nohama po různorodém povrchu a poznávají a rozlišují drsný a hladký povrch, přičemž aktivně využívají hmat. Přejít stezku je také testem vytrvalosti. Děti po ní mohou chodit i se zavázanýma očima a mohou hádat, po čem zrovna jdou.